Dnes trošku bláznivého šití ve stylu Zero Waste. Tentokrát se to bude týkat umývání nádobí.
Asi půl roku mi trvalo, než jsem spotřebovala všechny houbičky nacpané pod dřezem, kdysi koupené v akci. Nedokázala jsem si představit, že bych umývala nádobí bez kartáče z Ikea a bez houbiček. Kartáč ještě nějaký měsíc vydrží, i když už jsme si koupila nový, dřevěný. Ale co ty houbičky? Zkoušela jsem jedny vyrobené z recyklovaného plastu, ale zdály se mi tvrdé, tak jsem se rozhodla zrecyklovat starý ručník. Našila jsem kolem dvaceti malých čtvercových hadřiček, z jedné strany froté, z druhé flanel a už týden umývám nádobí jen s nimi. Základní pravidlo zní - každý den nový kousek, starý do prádla a pak vyprat na 60 s ručníky. Zatím to funguje super. Až se začnou trhat, mohou přijít klidně i do kompostu (mám v plánu vyzkoušet, za jak dlouho se rozloží). Moje vylepšená kuchyňská sada tedy vypadá takto:
No, a místo jaru už od léta používám ekologickou variantu, Bio-D, koupený mám i stáčený přípravek na nádobí od Yellow and Blue. Do myčky dávám tablety Denk Mit nature z DM drogerie.
Pokud vás příspěvek zaujal, ale nešijete, určitě mrkněte na e-shop Tierra Verde, tam mají i kartáč se štětinkami z agáve a kuchyňské žínky z biobavlny.
sobota 17. března 2018
pondělí 5. března 2018
Pytlíkobaťůžek pro Zuzku
Po delší době bez šití mi trošku ubylo starostí o děti a mám seřízený stroj, takže pomalu zase začínám šít. Prosinec a leden jsem trávila několikrát do týdne v nemocnici v Brně u nejstaršího syna. Nikomu nepřeji Štědrý den v nekompletní sestavě. Když ho pustili, nastaly zase problémy se Zuzkou, vážná nemoc prostě otřese celou rodinou. Musím říct, že sice na manžela nadávám, ale jsem ráda, že jsme na to byli dva.
Tento pytlík - batoh byl původně myšlen na kimono do karate, ale Zuzka si ho hned vzala do školy. jednou za čtrnáct dní mají tělocvik mimo školu a tak se jí bude hodit. Šila jsem tak nějak přiměřeně, bez daných rozměrů, ale vyšlo to dobře. Tkaničky jsou všité do švu, aby nebyl vidět suk. Pytlík je vypodšívkovaný a má i vnitřní kapsu. Konečně jsem využila látku s liškami!
Tento pytlík - batoh byl původně myšlen na kimono do karate, ale Zuzka si ho hned vzala do školy. jednou za čtrnáct dní mají tělocvik mimo školu a tak se jí bude hodit. Šila jsem tak nějak přiměřeně, bez daných rozměrů, ale vyšlo to dobře. Tkaničky jsou všité do švu, aby nebyl vidět suk. Pytlík je vypodšívkovaný a má i vnitřní kapsu. Konečně jsem využila látku s liškami!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)